Kompost je jeden z nejjednodušších způsobů, jak vracet živiny zpět do půdy a využít zahradní i kuchyňský bioodpad. Hodí se do vyvýšených záhonů, ke stromům i do klasických záhonů. Aby ale vznikl kvalitní kompost, nestačí jen naházet posekanou trávu a zbytky zeleniny na hromadu. Důležité je správné místo, skladba materiálu, dostatek vzduchu i přiměřená vlhkost.
Jak správně založit kompost?
Vyberte stinné až polostinné místo s kontaktem se zemí a na dno dejte vzdušnou vrstvu větviček nebo štěpky. Poté střídejte vlhký „zelený“ materiál, například trávu a kuchyňské zbytky, se suchým „hnědým“ materiálem, jako je listí, sláma nebo drobné větve. Kompost potřebuje vzduch a přiměřenou vlhkost – neměl by být ani přemokřený, ani vyschlý. Hotový kompost je tmavý, sypký a voní po zemině.
Kam umístit kompost na zahradě
Ideální je stinné nebo polostinné místo, kde kompost nebude příliš rychle vysychat. Zároveň je vhodné ponechat dno otevřené, aby se do kompostu mohly dostat žížaly a další půdní organismy.
Pokud řešíte hlodavce, můžete na dno položit husté pletivo. Myslete také na přístup – ke kompostu budete během roku pravidelně nosit materiál a hotový kompost zase odvážet, proto by neměl být zbytečně daleko nebo na špatně dostupném místě.
Jaký kompostér zvolit
Pro správné kompostování je důležité, aby měl kompost přístup vzduchu i ze stran. Vhodná je proto pevná, ale zároveň vzdušná konstrukce, která umožňuje snadné přidávání materiálu i jeho přehazování.
Praktické jsou zejména:
- dřevěné kompostéry,
- vícekomorové kompostéry,
- konstrukce s dobrým přístupem ze stran.
Pokud chcete kompost udržet na jednom místě a zároveň k němu mít dobrý přístup při přehazování, pomůže pevný a vzdušný kompostér. Dřevěné kompostéry DoSadu vyrábíme ze 4 cm silného materiálu a také na míru podle prostoru na vaší zahradě.
Pokud chcete kompostování využít přímo u pěstovaných rostlin, další možností je vermikompostér do záhonu. Zapustí se přímo do půdy vyvýšeného záhonu a organický materiál v něm zpracovávají žížaly. Vznikající vermikompost pak můžete využít přímo v záhonu nebo jinde na zahradě.
Jak správně vrstvit kompost
Správná skladba materiálu je důležitá hlavně proto, aby kompost nezahníval a měl dostatek vzduchu.
Na dno se hodí vzdušná vrstva z materiálů, jako jsou:
- větvičky,
- dřevěná štěpka,
- sláma,
- silnější stonky rostlin.
Tato vrstva pomůže s provzdušněním a odvodem přebytečné vlhkosti.
Dále průběžně kombinujte vlhčí „zelený“ materiál, například posekanou trávu nebo zbytky ovoce a zeleniny, se sušším „hnědým“ materiálem, jako je listí, sláma, piliny nebo drobné větve.
Nemusíte vytvářet dokonale pravidelné vrstvy. Důležité je, aby se vlhčí a sušší materiál průběžně střídal a mísil. Nevytvářejte silné vrstvy jednoho materiálu a kompost zbytečně nepěchujte – potřebuje vzduch.
Co patří do kompostu
- zbytky ovoce a zeleniny,
- kávová sedlina,
- čaj,
- rozdrcené vaječné skořápky,
- posekaná tráva,
- listí,
- seno a sláma,
- drobné větve,
- piliny a hobliny z neošetřeného dřeva,
- malé množství čistého dřevěného popela.
Co do kompostu nepatří
- maso, kosti a tuky,
- nemocné nebo škůdci silně napadené části rostlin,
- plevele se zralými semeny, pokud si nejste jistí dostatečným zahřátím kompostu,
- plasty a kovy,
- chemikálie,
- popel z uhlí,
- trus psů a koček.
Jak se o kompost starat během roku
Aby kompost správně pracoval, potřebuje především vzduch, vlhkost a vyváženou skladbu materiálu.
- občas ho promíchejte nebo přehoďte,
- při velkém suchu ho mírně zvlhčete,
- při přemokření přidejte suchý materiál, například listí, štěpku nebo slámu,
- nedávejte do něj příliš silnou vrstvu čerstvě posekané trávy.
Dobře založený kompost se může během rozkladu zahřívat. Je to přirozená součást procesu, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál.
Proč kompost zapáchá nebo se nerozkládá?
Většina problémů s kompostem vzniká kvůli nesprávné vlhkosti, nedostatku vzduchu nebo nevyváženému poměru materiálů.
| Problém | Pravděpodobná příčina | Co udělat |
|---|---|---|
| Kompost zapáchá | Je příliš mokrý nebo má málo vzduchu. | Přidejte suchý materiál a kompost promíchejte. |
| Kompost je příliš suchý | Chybí mu vlhkost. | Mírně ho zvlhčete. |
| Kompost se téměř nerozkládá | Může být příliš suchý, studený nebo má nevyváženou skladbu. | Promíchejte ho a upravte vlhkost i poměr zeleného a hnědého materiálu. |
| Je v něm příliš mnoho trávy | Vznikla silná mokrá vrstva. | Přidejte listí, štěpku nebo drobné větve a promíchejte. |
Jak poznat, že je kompost hotový?
Zralý kompost má tmavou barvu, drobtovitou strukturu a příjemně voní po lesní půdě. Původní materiál už v něm většinou není rozeznatelný.
Doba zrání závisí na skladbě materiálu, vlhkosti, teplotě i četnosti přehazování. Hotový kompost můžete zapracovat do půdy, použít kolem stromů nebo přidat do vyvýšených záhonů, kde poslouží jako zásobárna živin.
Proč mít vlastní kompost
Vlastní kompost pomáhá přirozeně využít bioodpad ze zahrady i domácnosti a zároveň zlepšuje půdu.
- zlepšuje strukturu půdy,
- pomáhá zadržovat vodu,
- dodává rostlinám živiny,
- podporuje půdní organismy,
- snižuje množství zahradního bioodpadu.
A především uzavírá přirozený koloběh na zahradě – materiál, který by jinak skončil jako odpad, se vrací zpět do půdy.
Kompostujte přehledně na jednom místě
Vyberte si dřevěný kompostér DoSadu nebo si nechte připravit rozměr podle prostoru na vaší zahradě.
Řešíte kompost hlavně na konci sezony? Podívejte se také, co dělat se spadaným listím a jak připravit celou zahradu na podzim.
Nejčastější otázky o kompostování
Jak dlouho trvá, než vznikne kompost?
Záleží na použitém materiálu, vlhkosti, teplotě a péči. Dobře založený a pravidelně promíchávaný kompost dozrává rychleji než nepřehazovaná hromada.
Proč kompost zapáchá?
Nejčastěji je příliš mokrý nebo má málo vzduchu. Pomůže ho promíchat a přidat suchý materiál, například listí, štěpku nebo slámu.
Může být kompostér na slunci?
Může, ale vhodnější bývá stinné nebo polostinné místo, kde kompost tak rychle nevysychá. Na velmi slunném místě je potřeba častěji kontrolovat jeho vlhkost.
Musí mít kompostér dno?
Při běžném kompostování na zahradě je vhodný kontakt se zemí. Umožňuje přístup půdním organismům a odtok přebytečné vody. Proti hlodavcům lze na dno použít husté pletivo.