Pro PiLNÝ TRUHLÍK jsme si nechali vyrobit speciální krabice z pevné lepenky, které bez problému unesou váhu až 30 kg. Pro lepší manipulaci jsme u větších krabic nechali vyříznout praktické průhmaty.
Každé balení je jiné, jelikož zákazník si kromě výběru hnojiva může zvolit i příslušenství podle druhu truhlíku.
Nechutná vám zelenina z obchodu, přijde vám bez chuti? BIO ovoce a zelenina vám přijdou drahé? U neBIO se bojíte, co vše, kromě vitamínů asi obsahuje? A myslíte si, že bez vlastní zahrady se pěstovat nedá?
PiLNÝ TRUHLÍK je vaše zahrada! Vypěstujete si vlastní zeleninu či ovoce v kvalitním substrátu a BIO kvalitě!
PiLNÝ TRUHLÍK můžete mít na balkóně, na terase, na parapetu nebo klidně v obýváku. Některé typy PiLNÝCH TRUHLÍKŮ jsou dokonce opatřeny kolečky, takže manipulace s nimi je snadná.
Pojďme si odpovědět na hlavní otázky, které vás mohou zajímat:
PiLNÝ TRUHLÍK nabízí výhodu vědomého pěstování, které je pro mnoho plodin přínosem. Víte, v jakém substrátu pěstujete a čím hnojíte. Truhlík chrání rostliny před spoustou škůdců a chorob - "zalévání" od spodu zabraňuje šíření plísní, umístění na terasu je zase prevencí před slimáky a podobnými škůdci. Truhlík se dá snadno přesouvat, takže pokud hrozí mrazíky, snadno ho dáte na noc dovnitř. Potřebujete na několik dní pryč? Díky zásobníku vody není problém. Vypěstujete si vlastní zeleninu či ovoce i přesto, že nemáte vlastní zahradu (dokonce nemusíte mít ani balkon či terasu).
V truhlíku můžete pěstovat širokou škálu rostlin - od bylinek, paprik, rajčat, dýní, melounů, okurek, cuket a lilků až po jahody, saláty, špenát, kedlubny, mrkve a ředkvičky. Nejčastěji se v truhlících pěstují rajčata, papriky, jahody, saláty a bylinky. Obecně doporučujeme určit si hlavní plodinu, která zabere hlavní část sezóny a podle ní pak doplnit předplodiny (třeba ředkvičky) a následné plodiny (saláty) tak, aby váš truhlík byl plně využitý po co nejdelší část roku.
Nedostatečné hnojení - v truhlíku plodiny spotřebují živiny rychleji než v záhonu, proto na to myslete a hnojte. Určitě je dobré přihnojit na začátku období a pak během nasazování květů a plodů.
Použití nesprávné velikosti PiLNÉHO TRUHLÍKU. S tím by vám mohl pomoci náš grafický přehled na pěstování v PiLNÉM TRUHLÍKU. Velikost vybírejte podle hlavní plodiny, kterou v něm plánujete pěstovat. A pokud si nejste jistí, platí, že větší je vždycky lepší!
Kombinace rostlin s různými požadavky. Pokud zasadíte pospolu do truhlíku rostliny, které si navzájem ubírají živiny, stíní si, nebo jinak škodí, nebude to fungovat. Pro inspiraci na vhodné kombinace do truhlíku se podívejte sem.
Nedostatečná výměna půdy. Doporučujeme vždy po pěstební sezóně vyměnit kompletně substrát. Starý můžete dát na kompost a tím ho krásně zrecyklujete pro další použití. Pokud byly vaše plodiny zasaženy nějakou chorobou či škůdcem, nepodceňte ani desinfekci truhlíků. Truhlík po sezóně je vždy dobré vyčistit, vypláchnout a případně vydezinfikovat. Pozor, abyste si spolu se substrátem nevyhodili i knoty nebo třeba hladinoměr!
Záleží na typu plodiny, ale jako minimum se uvádí 15 cm pro mělce kořenící plodiny (saláty, jahody, hrášek). Truhlík s hloubkou 30 cm je vhodný pro produkty s hlubšími kořeny, jako třeba lilek, rajčata, cukety. A pro mrkev je 30 cm hluboký truhlík minimum i když i u ní se najdou odrůdy s kratšími a tlustšími kořeny. Více o tomto tématu zde.
Rajčata vyžadují poměrně velké nádoby, protože mají mohutný kořenový systém a vysokou spotřebu živin. Samozřejmě ale záleží, jaký druh rajčete budete pěstovat. Pro klasická tyčková doporučujeme vybrat z řady XL a XXL, malým keříkovým stačí i truhlíky řady SLIM. Pro konkrétnější druhy truhlíků a více informací čtěte zde.
Bylinky jsou co se týče substrátu nejméně náročné, takže stačí již naše nejmenší PiLNÉ TRUHLÍKY, ideálně vybírejte z řady SLIM. Přečtěte si více o tom, jak pěstovat bylinky PiLNÉM TRUHLÍKU.
Doprovodná výsadba pomáhá vytěžit maximum ze zahradničení v PiLNÉM TRUHLÍKU. Zkuste kombinovat rostliny, které mají stejnou rychlost růstu. Měly by mít také podobné požadavky na sluneční světlo, potřebu zalévání a kořenový systém. Například rajčata se dobře hodí k lilkům, paprikám a bazalce. Více si přečtěte zde.
Mezi běžné materiály truhlíků patří plast, keramika, terakota a dřevo. Za nás doporučujeme samozavlažovací plastové truhlíky v barvě taupe, a to z následujících důvodů. Plast je lehký a odolný, umožňuje samozavlažovací konstrukci. Barva taupe je nejen hezká a moderní, ale na rozdíl od černé či antracitové nedochází k přehřívání truhlíku a plodin v něm. Zkusili jste si někdy sáhnout na černý truhlík stojící v červenci celý den na plném slunci?
Frekvence zalévání závisí na druhu rostliny, velikosti truhlíku a počasí. U PiLNÝCH TRUHLÍKŮ s hladinoměrem je odpověď jasná - vodu je třeba doplnit, jakmile vám hladinoměr ukáže její nedostatek. U ostatních truhlíků je frekvence zalévání většinou jednou týdně, ve velmi horkých dnech je tato frekvence samozřejmě kratší. Taková rajčata při dlouhých slunných dnech v červenci budou potřebovat dolít vodu i několikrát týdně.
Vždy po vysazení do PiLNÝCH TRUHLÍKŮ zaléváme první jeden až dva týdny klasicky na substrát, ale snažíme se vyhnout zalévání na listy. Rostlina si během prvních dvou týdnů vytvoří kořenový systém a bude rychleji růst. Poté zaléváme už jen přes systém samozavlažování do speciálního otvoru. O zbytek se už postará sám PiLNÝ TRUHLÍK.
Samozavlažovací truhlík je květináč se zabudovaným zásobníkem vody a zavlažovacím systémem. Poskytuje nepřetržitou vlhkost kořenům rostlin vzlínáním prostřednictvím knotů. Odpadá tak starost z nedostatečného či naopak nadbytečného zalití truhlíků.
Výsledkem je vysoká míra bezúdržbovosti - jednou za několik dní naplníte velký zásobník vodou, popřípadě vodou s hnojivem a dále se o nic nestaráte.
Nejlepší je kvalitní prohnojený vzdušný bezplevelný substrát. A přesně takový vám k PiLNÉMU TRUHLÍKU dodáváme. Určitě nedoporučujeme běžnou zeminu, která bývá často těžká a plná semen plevelu.
Obvykle doporučujeme vyměnit substrát po pěstební sezóně, respektive zjara před tou nadcházející. Výměna substrátu je i prevence před šířením různých chorob. Starý substrát ale určitě nevyhazujte, naopak doporučujeme ho kompostovat a tím znovu zrecyklovat pro další použití, jen v jiné formě.
Záleží na druhu rostliny. Rostlinám obecně prospívá pravidelné přihnojování a vždy je dobré hned na začátku pěstování mírně přihnojit. Zatímco ale plodová zelenina jako jsou papriky nebo rajčata potřebuje podpořit v okamžiku nasazování květů a plodů, třeba listové saláty, které se sklízejí průběžně, můžeme přihnojovat třeba každý týden, ale menšími dávkami vhodného hnojiva. U nás si můžete vybrat ze třech druhů - hnojiva na rajčata a papriky, univerzálního hnojiva a pak BIO hnojiva Hnojík.
Pomalu se uvolňující hnojiva uvolňují živiny postupně v průběhu času. Poskytují průběžný zdroj živin pro vaše rostliny. Snižují potřebu častého hnojení a omezují riziko přehnojení.
Jak sazeničky tak semínka jsou pro PiLNÝ TRUHLÍK vhodné. Pěstování ze semen je obecně levnější, poskytuje širší výběr druhů plodin, ale zase je časově náročnější a vyžaduje trochu zkušeností. Takže určitě není žádná ostuda si u ověřeného zahradníka koupit pár sazenic konkrétní odrůdy plodiny, kterou chceme pěstovat a truhlík zatím využít třeba pro nějakou předplodinu, jako jsou například oblíbené ředkvičky.
PiLNÝ TRUHLÍK je vyráběn ryze českou rodinnou firmou Plastia na Vysočině z kvalitního plastu. Z vlastní zkušenosti víme, že truhlíky vydrží minimálně deset let (ale určitě i výrazně více), a to jsou každou sezónu od jara do podzimu na exponované jižní straně domu a za tu dobu nám poskytly stovky kilogramů rajčat a paprik.
Po sklizení poslední úrody doporučujeme starý substrát opatrně vyjmout a nepoškodit při tom hladinoměr. Také se ujistěte že, knoty zůstanou na místě a nevyhodíte je společně se substrátem. Truhlíky pak vypláchněte vodou a očistěte od zbytků staré zeminy. Nepoužívejte ostré předměty a drátěnky. Pokud jste měli podezření, že se vám v truhlíku usídlila plíseň či jiná choroba, použijte na konečný oplach slabý roztok desinfekce, například SAVO. Truhlík pak nechte uschnout volně na slunci a uschovejte na ideálně nezámrzné místo.
PiLNÝ TRUHLÍK je mrazuvzdorný a může zůstat přes zimu venku (tedy pokud v něm budou přezimovávat i plodiny). Plast je však v mrazech křehký a truhlík by - třeba nárazem mohl utrpět nějakou škodu. Proto doporučujeme je na zimu přesunout na místo, kam mráz nemůže, třeba sklep, garáž, nebo alespoň skleník.
Larvy i mšice na rostlině parazitují a obvykle se živí zelenou hmotou rostlin. Proto rozhodně doporučujeme se jich zbavit - ať již mechanicky sběrem, nebo vhodným postřikem - ideálně ekologicky přátelskou variantou postřiků na bázi odbouratelných olejů. Na trhu je celé řada těchto přípravků jako například Rock Efekt od značky NATURA. A máte-li více truhlíků, určitě preventivně ošetřete i ty, které se vám zatím napadené nezdají.
Záleží samozřejmě jaký truhlík, co v něm pěstujeme a zda jsme právě zalili. To vše má podíl na výsledné hmotnosti. Pokud již nyní víte, že budete chtít s truhlíky manipulovat, posouvat či přesouvat, doporučujeme vám PiLNÝ TRUHLÍK Berberis UNO/DUO XL, který má kolečka a ta vám při manipulaci s truhlíkem značně pomohou. Třeba takový truhlík Bergemot XXL může včetně plného zásobníku s vodou vážit více než 30 kg a přenášet ho bude spíše pro muže v plné síle.
Společná výsadba různých plodin do jednoho truhlíku se na první pohled může zdát jednoduchá a účelná. Je ale potřeba konat s rozmyslem a kombinovat jen opravdu vhodné plodiny. Vycházet můžete ze svých zkušeností, zeptat se v oblíbeném zahradnictví, anebo… Anebo jsme pro vás shromáždili dostupné informace a zkušenosti s touto disciplínou a zde představujeme jednoduchý návod jak pěstovat různé plodiny v jednom truhlíku.
Méně je více. Nikdy nepřeplňujte PiLNÝ TRUHLÍK! I když se vám zpočátku bude zdát, že v PiLNÉM TRUHLÍKU skoro nic nemáte, myslete na to, že každá z rostlin několikanásobně zvětší svou velikost a k tomu bude potřebovat spoustu živin.
Kombinujte rostliny, které mají podobnou velikost a potřeby, nebo se naopak doplňují tak, že jsou jedna druhé prospěšné. Mají stejnou rychlost růstu, požadují stejně slunečního světla, stejně vody a stejné hnojení.
Vyzkoušejte různé odrůdy, abyste viděli, co se vám nejvíce líbí.
V jednom truhlíku také můžete vyzkoušet více odrůd stejné plodiny. Zjistíte tak, která je pro vás ta pravá, jak už z hlediska pěstování, chuti, nebo třeba uchování.
Úspěšné kombinace
Nejoblíbenější plodinou pro truhlíkové pěstování je bezpochyby rajče, které je ale právě poněkud komplikovaně kombinovatelné s jinými plodinami. Rajče během růstu produkuje hodně zelené hmoty a proto se k němu hodí spíše nižší rostliny, kterým nevadí život ve stínu. Ideální je petržel či bazalka, zkusit můžete i další bylinky jako je tymián, oregano nebo pažitka. Určitě zkuste i ředkvičky, které sklidíte dříve, než si rajče podmaní většinu prostoru v truhlíku.
Obecně nevhodné ke společnému soužití na jednom místě jsou rostliny s rychlým masivním nárůstem zelené hmoty, jako jsou cukety, okurky, dýně nebo melouny, které velmi rychle opanují prostor, mají velké nároky na vláhu a ostatním rostlinám nedají šanci se rozvinout.
Koktejlový PiLNÝ TRUHLÍK
Máte rádi míchané nápoje? Pak si vypěstujte potřebné ingredience!
Různé druhy máty, jako je čokoládová máta, dodávají klasickému Mojitu šmrnc. Okurky mohou poskytnout nápoji potřebné osvěžení. Bazalku nebo levanduli lze využít na čerstvou limonádu. A pak už můžete dle libosti přidat vodku, nebo gin.
Středomořský PiLNÝ TRUHLÍK
Nebo upřednostňujete spíše zdravou středomořskou kuchyni?
Rajčata s bazalkou vám dodají suroviny na oblíbené caprese. Lilek, oblíbenou to zeleninu používanou v italské, španělské, francouzské či řecké kuchyni, můžete kombinovat s různými bylinkami. Dále se středomořská kuchyně neobejde bez papriky, fenyklu nebo chilli papriček, které si také budou na jednom místě rozumět nejen s čerstvými bylinkami (oregano, bazalka, tymián), ale třeba i s cherry rajčátky?
Karibský PiLNÝ TRUHLÍK
Karibské vaření se skládá z různých druhů dušeného masa, mnohé s rajčatovým základem. Přidejte špenát, lilek, papriku a fazole a máte vydatné jídlo, které lze snadno připravit třeba v pomalém hrnci. Mezi další oblíbené nezbytnosti patří dýně, okurka, mangold a kukuřice.
Jihoamerický PiLNÝ TRUHLÍK
Okořeňte svou zahradu různými oblíbenými paprikami, především těmi pikantními! Poblano, Chilli Anaheim, Serrano Tampiqueno, Chilli Jalapeño, Kajenský pepř, Habanero, Aji Rojo nebo Chilaca. Mezi další, poněkud méně pikantní plodiny – přesto chutné – patří kukuřice, rajčata, koriandr, fazole, či jicama – mexický tuřín.
Africký PiLNÝ TRUHLÍK
Oblíbené polévky a dušená jídla v rodinném stylu jsou vyráběny z plodin různých afrických zemí. Převládá lilek, fazole, špenát, cibule, koriandr, petržel a dýně. Harissa, pasta na bázi paprik používaná k ochucení masa a zeleniny (běžně používaná v Maroku), se dá snadno vyrobit doma z běžně dostupných surovin.
Středoevropský PiLNÝ TRUHLÍK
V nám nejlépe známé oblasti světa je oblíbená nakládaná zelenina, stejně jako kaše a polévky z kořenové zeleniny. Zkuste si vypěstovat řepu, fazole, kopr, mrkev, květák, celer a ředkvičky – to vše lze snadno pěstovat v několika truhlících. Oblíbená je také hrachová polévka.
Skandinávský PiLNÝ TRUHLÍK
Podobně jako ve střední Evropě, i země severní Evropy si nakládají zeleninu. Kvůli chladnějšímu klimatu jsou zelenina a bylinky odolné na chlad základem severské stravy. Běžné jsou jídla z tuřínu, mrkve a pastináku ochucené cibulí. Zelí, kapusta a růžičková kapusta jsou spolu s koprem, pažitkou, fenyklem a tymiánem dalšími oblíbenými plodinami této části světa.
Asijský PiLNÝ TRUHLÍK
Asijské stir-fry je skvělý způsob, jak dostat hojnost zeleniny do jedné porce. Mezi běžné přísady patří cukrový hrášek, čínské zelí, pekingské zelí, naťová cibulka, bílá cibule, paprika, lilek a mrkev. Přidejte ještě více chuti pomocí česneku, pažitky nebo citronové trávy. A žádné pho se neobejde bez asijské (thajské) bazalky a především natě koriandru.
Středovýchodní PiLNÝ TRUHLÍK
Kebab je vynikající grilovanou pochoutkou, ale věděli jste, že pochází z kuchyně Středního východu? Nejlepší na něm je, že si každý můžete upravit podle svého. Tradiční kebaby jsou založeny na mase, ale můžete si je snadno připravit s lilkem, tykví, cibulí, rajčaty a mrkví – to vše jsou základní prvky blízkého východu. Petržel, tymián, česnek a římský kmín lze použít v pokrmech „Mezze“ – malých předkrmech.
Není tedy důvod se bát zkoušení cizích kuchyní. Nechte se inspirovat a osvěžte si váš domov novými vůněmi a chutěmi!
Papriky pochází z tropické a subtropické Ameriky, od jihu USA po Argentinu. Proto, jak dále píšeme, mají rády vlhko a teplo. Zahrnují mnoho různých druhů - od papriky seté, křovité, čínské, až po široké spektrum pálivých chilli druhů, jímž pálivost dodává alkaloid kapsaicin. Ačkoliv v oblasti původu se jedná o víceletý keř nebo stromek, v oblastech mírného pásu bývají pěstovány jako jednoletky.
Paprika patří spolu s rajčaty k oblíbeným „domácím“ plodinám, které si můžeme vypěstovat na zahrádce sami. Jejich pěstování sdílí mnohá specifika s rajčaty, kterým jsme se věnovali poměrně obsáhle zde, takže pojďme si nyní projít jen to hlavní.
Zásada 1. Teplo a slunce
Že jste to slyšeli už u rajčat? Ano, i paprikám se daří na slunci a v teple. V tomto jsou si podobné s rajčaty, ale pozor: jejich vegetační doba je v průměru delší, než u rajčat. Tedy pokud si je chcete pěstovat ze semínek, pak pozorně čtěte návod pro konkrétní druh, protože některé odrůdy se vysévají již koncem února! Sazeničky ale dáváme ven stejně jako u rajčat až po ledových mužích, tedy od poloviny května a to jen v případě, že již předpověď neslibuje žádné mrazíky. Na rozdíl od rajčat ale nejsou papriky velkým příznivcem průvanu.
Zásada 2. Voda plynule od spodu
I zde bychom jen opakovali to, co jsem psali pro rajčata, tedy že vyžadují pravidelný přísun vody od kořenů a pokud možno se vyhýbat zálivce na list. Tedy samozavlažovací PiLNÝ TRUHLÍK je pro ně ideální.
Zásada 3. Průběžně sklízet
Papriky je potřeba pravidelně sklízet, aby tvořily další květy a plody. Paprika je na rozdíl od rajčat vytrvalý keř, který ve své původní vlasti (Jižní Amerika) vytváří husté vytrvalé porosty. Proto je schopna plodit až do podzimu a pokud jí pak přesunete dovnitř, mohou plody dozrávat ještě během adventu. Nicméně v našich klimatických podmínkách není úspěšnost víceletého pěstování zdaleka tak vysoká, jako například ve zmíněné Jižní Americe.
Papriky je možné sklízet, když dosáhnou plné velikosti, ale ještě ne plné barvy, plod poté dozraje mimo rostlinu a ta má sama více síly na podporu zbývajících plodů. Papriky vždy uřízněte, nebo odstřihněte co nejblíže plodu, aby na rostlině zůstal zbytek stonku.
Zásada 4. Kvalitní a bohatá výživa
Stejně jako rajčata, jsou i papriky plodiny první tratě a mají rády dobře prohnojenou půdu. Proto také substráty a hnojiva pro rajčata jsou doporučována i pro hnojení paprik a vhodné hnojivo si snadno můžete koupit v našem e-shopu.
Choroby a škůdci
Papriky jsou naštěstí celkem odolné a ohrožujících škůdců není moc. Přesto byste si měli dát pozor na mšice a molice, které rostlinu vyčerpávají a snižují vydatnost úrody, případně je rostlina náchylnější na další choroby. Těmi jsou například plísně - napadené rostlině listy vadnou, žloutnou a nakonec opadají. Jakmile je rostlina napadena plísní, je její léčba velmi obtížná a v rámci záchrany ostatních rostlin je lepší nemocné rostliny zničit. Kompostování se nedoporučuje.
U paprik se také může vyvinout suchá hniloba plodů, která signalizuje poruchu ve výživě rostliny - nedostatek vápníku v jeho vstřebatelné formě. V tomto případě platí to samé, co u rajčat - rostlina může žít dál, ale postižené plody již nezachráníte a je třeba je odstranit. Pokud ale rostliny ošetříte přípravky pro výživu, vápníkem a postřikem na list, rostlina může nadále dávat zdravé plody. My tomuto problému předcházíme tím, že PiLNÝ TRUHLÍK obsahuje již provápněný substrát s jemně drceným dolomitem.
Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších plodin pro domácí pěstování. Rozdíl mezi kupovanými a domácími je asi v rámci zeleniny nejvýraznější. Pěstování rajčat se přitom vůbec nemusíte bát, stačí dodržet základní pravidla a pak už budete jen sklízet a sklízet.
Rajčata potřebují stálý a vydatný přísun vody od kořenů. A naopak nemají ráda zalévání na list, hrozí pak vyšší možnost výskytu plísňových onemocnění. Takže systém samozavlažování, kdy si kořeny berou ze zásobníku přesně tolik vody, kolik potřebují, je pro ně ideální. Vodu bychom neměli nikdy nechat v zásobníku vyschnout.
Rajčata milují teplo a světlo. Truhlík, obzvláště je-li na kolečkách, můžete umístit i přemisťovat podle potřeb rostlin. Ideální je jižní nebo jihozápadní fasáda domu, teras a apod., která je navíc ještě alespoň částečně zastřešená. Důležitou součástí truhlíku pro rajčata je podpora rostlin (tady), kterou určitě doporučujeme přikoupit.
Důležitý je vzdušný substrát na bázi rašeliny, ideálně s příměsí dolomitu, který dodá potřebný vápník a hořčík působící proti hnilobě pupků. Naopak vyhnout bychom se měli jílu a písku. Důležité je, aby rajčata měla dostatek živin během celého procesu růstu a zrání. Ty nejsnáze zajistíme kvalitním hnojivem s vysokým podílem dusíku, fosforu a zejména draslíku. Součástí PiLNÉHO TRUHLÍKU je kvalitní substrát s jemně mletým dolomitem a speciální hnojivo na rajčata s dlouhodobým účinkem si můžete na jedno kliknutí přikoupit.
Pokud si chcete předpěstovat vlastní sazeničky rajčat ze semínek, není to těžké. Stačí si pořídit Sadu pro předpěstování, která v kombinaci s truhlíkem Berberis funguje jako samozavlažovací jednotka. Semínka se vysévají v březnu.
Pokud se na to necítíte, nebo doma nemáte dostatečné teplo a světlo, raději si kupte silné sazeničky v ověřeném zahradnictví. Případně pokud víte o někom, kdy si předpěstovává sazeničky sám, můžete se s ním domluvit, určitě bude mít několik sazenic navíc.
Rajčata jsou zejména v raných fázích růstu choulostivá a nedělá jim dobře mráz ani chlad. Proto je důležité vysadit je ven až když nehrozí přízemní mrazíky. To je zpravidla po tzv. Ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác – období mezi 12. a 14. květnem), tedy v druhé polovině května.
Pokud jste si pořídili sazenice moc brzo a původní nádoby jsou jim příliš malé, určitě je můžete přesadit do vhodné verze PiLNÉHO TRUHLÍKU a v chladnější části bytu je nechat otužovat. Pozor však na dostatek světla - pokud by ho měly nedostatek, hnaly by příliš rychle do výšky, byly by příliš křehké a mohly by se snadno zlomit. Pro varianty PiLNÉHO TRUHLÍKU Berberis UNO nebo DUO nabízíme i pěstební poklop, kterým snadno změníte truhlík v malý pařník a pak můžete rajčata otužovat i venku.
Vždy sázejte rajče do prohnojeného substrátu. Sazeničku rajčete zasaďte hluboko do květináče naležato tak, aby byla pod zemí i část stonku. Ten pak zakoření a rostlina bude mít bohatý kořenový systém. Pokud budete sázet velká tyčkovitá rajčata, nezapomeňte do truhlíku nejdříve umístit oporu. Vázání poté provádějte materiálem bez ostrých hran, stonek by to mohlo poškodit.
Pokud jste splnili vše výše uvedené, máte z většího vyhráno.
Zopakujme si to:
Nyní je potřeba věnovat se samotným rostlinám podle jejich druhu.
Začněme tím jednodušším: divoká, keříčková či balkonová rajčata již nevyžadují další péči a můžete je nechat růst, jak se jim zlíbí. Menší druhy ani nebudou potřebovat podporu. Rostliny tvoří keříky, které průběžně plodí až do podzimu.
Tyčková rajčata naopak vyžadují zaštipování a vyvazování.
Zaštipování znamená vylamování bočních výhonů (zálistků) v paždí listů a je důležité proto, že tím posilujete vitalitu hlavní rostliny a podporujete úrodu plodů. Košatá rostlina sice vypadá krásně a nasadí hodně květů. Ty však přejdou v malé plody, které nebudou stíhat dozrát. Zálistky zaštipujeme průběžně - v době rozjeté vegetace i několikrát týdně.
Vyvazování znamená křehké rychle rostoucí rostliny průběžně přivazovat k opoře, aby se vahou plodů nebo poryvy větru nelámaly. Na vyvazování použijte vhodný provázek, který stonek nepoškodí a nezaškrtí.
Pilný truhlík Berberis UNO a DUO mají ve dně otvor pro zasunutí umístění tyčkové opěry, která vám umožní pohodlné vyvazování rajčete. Tyčku je ale dobré umístit do truhlíku ještě naplněním substrátem.
Pokud jste si zakoupili kruhové postupně nastavovatelné opory, stačí je umístit do truhlíku až v okamžiku prvního vyvazování.
Vegetační doba rajčat je asi 65-130 dní po výsevu semínka, podle druhu rajčete. Pokud kupujete již vzrostlou sazenici, počítejte s úrodou v našich klimatických podmínkách zhruba za 2 měsíce od výsadby, opět podle druhu. Ty nejranější mohou zrát již koncem června, ale u pozdních se poslední plody dají sklízet ještě v říjnu.
Pokud jste se rozhodli vypěstovat sazeničky ze semínek, vhodná doba na výsev je během března. Výsev neuspěchávejte, při příliš brzkém výsevu se rostliny díky nedostatku světla mohou příliš vytáhnout a lámat. Takže zasejete-li na Josefa, budete pořád v limitu.
A nyní k méně příjemným věcem. Co se týče hmyzu, jsou rajčata téměř v bezpečí, snad jen pozor na mšice.
Asi nejhorším nepřítelem je plíseň bramborová, ta spolehlivě rajčatovou úrodu ukončí. Můžete jí však předcházet, pokud budete pěstovat rajčata odolná proti plísni, to jsou hybridní odrůdy označené F1, nehybridní potom například Matina a Stupické polní rané. Přivolávačem plísně jsou mokré listy - je tedy je důležité, aby si rostliny braly vlhkost kořeny. To je u samozavlažovacích truhlíků samozřejmost.
Ideální je pěstovat rajčata pod střechou, ale s přístupem světla. Pokud nemáte možnost je mít stále mimo případný déšť, naše truhlíky s kolečky vám mohou usnadnit jejich případné přesunutí z deště a poté zpět na slunce.
Dalším problémem, kterému se ale dá snadno předcházet, je nedostatečné nebo nevyvážené množství živin. Rajčata, stejně jako papriky, jsou plodiny náročné na živiny. Pokud jich nemají dostatek, keříky jsou slabé, málo plodí a listy bývají poškozené. Proto je potřeba živiny pravidelně doplňovat.
Všechny prvky musejí být ve vhodném poměru - zejména ty N - P - K.
Nedostatek dusíku (N) způsobuje pomalý růst a žloutnoucí listy. Dusík je klíčový pro buněčný růst rajčatových keřů a vytváření chlorofylu. Naopak jeho převaha způsobí menší příjem ostatních prvků, rostlina sice nabírá zelenou hmotu, ale kořenový systém se nerozvíjí a špatně nasazuje na květ a plod.
Fosfor (P) je důležitý pro rozvoj kořenového systému rajčete a pro zrání plodů. Nedostatek fosforu se projevuje nedostatečným růstem, listy mají zelenomodrý nádech a květy o plody se objevují pozdě a v malém množství.
Nedostatek draslíku (K) se projevuje na růstu květů a plodů. Při jeho nedostatku mají rajčata malé výnosy, starší listy hnědnou a kroutí se.
Nedostatek horčíku (Mg) nebo železa (Fe) způsobuje tzv. chlorózu neboli bledničku, která se projevuje tak, že listy začnou ztrácet barvu mezi žilkami.
Rajčata potřebují v malém množství i další prvky jako je měď, zinek, síra, mangan nebo bór. Jejich nedostatek může být rovněž příčinou výše zmíněné chlorózy rajčat.
Častým problémem je černání pupku rajčete, který signalizuje poruchu ve výživě rostliny - nedostatek vápníku v jeho vstřebatelné formě. Postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Na rozdíl od plísně bramborové je to řešitelný problém - postižená rajčata sice již nezachráníte a je potřeba je odstranit. Pokud ale rostliny ošetříte přípravky pro výživu vápníkem postřikem na list, rostlina může nadále dávat zdravé plody. My tomuto problému předcházíme tím, že Pilný truhlík obsahuje již provápněný substrát s jemně drceným dolomitem. Při vápnění je totiž důležité se vyhnout současnému používání vápníku s jinými, zejména fosforečnými hnojivy. Přidáním dolomitu do substrátu až v průběhu vegetace může vést k chemické reakci, kdy rostliny ztratí přístup k dusíku a fosforu.
Cukety patří k českému létu. S PiLNÝM TRUHLÍKEM si je můžete vypěstovat sami doma. Opět jako u dýní, melounů, lilků a okurek je třeba počkat, dokud teplota venku není stále nad nulou. Pro cukety doporučujeme opět větší varianty našich truhlíků - Berberis UNO a DUO nebo Bergamot L, XL a XXL. Pokud máte možnost, volte spíše odrůdy menšího vzrůstu. Na balkón je vhodná třeba odrůda Trend F1, která nepotřebuje opylení. Cukety na rozdíl od rajčat nebo okurek nevyžadují žádnou podpěru. Pokud máte balkón nebo terasu na jižní, či jihozápadní stranu, cuket se vůbec nemusíte bát. Potřebují alespoň 6 hodin slunečního světla.
Lepší je sklízet cuketky menších velikostí, rostlina bude poté plodit až do prvních mrazíků. Náš tip je sklízet květy cuket, které je možné využít do pokrmů jako nadívané či smažené, inspirací najdete určitě mnoho na internetu. Zároveň tak využijete přebytečné květy, které byste museli jinak po redukci vyhodit.
Většině škůdců i chorob předejdete už jen tím, že budete pěstovat v PiLNÉM TRUHLÍKU. Pozor si tak dejte hlavně na mšice a molice. Nezapomeňte dostatečně hnojit, to také velmi pomůže. Ideální je hnojivo pro plodovou zeleninu - naše Hnojivo na rajčata, papriky a lilky.
Okurky jsou velmi plodnou rostlinou vyžadující dostatek vody. Doporučujeme je pěstovat ve větších variantách PiLNÝCH TRUHLÍKŮ. Vhodné jsou Berberis XL UNO a XL DUO, Bergamot L, XL a XXL. Jsou však velmi citlivé na chlad, proto je dobré je přesunout ven, až když je trvale teplo. Můžete si je předpěstovat doma, či využít fólie k uchránění před zimou.
Když nasadí květy, musí už být venku a bez fólie, aby mohlo dojít k opylení. Hnojení okurek je pro bohatou úrodu nezbytné, hnojivo by mělo být bohaté na dusík, vhodný je Cererit nebo jakékoliv z námi nabízených hnojiv . Můžete také přihnojovat žížalím čajem nebo kopřivovou jíchou.
První okurky můžete sklízet asi 12 týdnů po výsadbě a je nejlepší je spotřebovat ihned po sklizni, nebo je naložit.
Většině škůdců i chorob předejdete pěstováním v PiLNÉM TRUHLÍKU a dostatečným hnojením, pak už si musíte dát pozor jen na mšice a molice.